Klub
06.06.2026
Autor: David Hora

Kapitola první: Před Kozlem. Jak začal hokej v Kolíně?

clanek-1

Hokej v Kolíně si dnes většina lidí spojí se jménem Kozlové. Jenže příběh kolínského hokeje začal dávno předtím, než se Kozel stal symbolem klubu. Začal před více než sto lety a vede od zamrzlých ramen Labe přes první modrobílé dresy, válečné i poválečné proměny, velké sportovní úspěchy, ale i období nejistoty.


Právě tady začíná naše cesta k nové klubové identitě. Ne u loga samotného, ale u příběhu, ze kterého vyrostlo. Před Kozlem tu byli lidé, kteří drželi hokej v Kolíně při životě i ve chvílích, kdy podmínky zdaleka nebyly ideální. A už tehdy tu byly barvy, které se kolínským hokejem nesou dodnes: modrá a bílá.

Úplné začátky kolínského hokeje sahají až do let před první světovou válkou. Už kolem let 1913–1914 vznikaly ve městě první hokejové kroužky a Kolín sehrál také jedno z prvních meziměstských utkání proti Pardubicím. Hokej tehdy vypadal úplně jinak než dnes. Hrálo se na přírodním ledě, mantinely nahrazoval odhrabaný sníh, hokejky byly zakulacené a místo puku se používal malý míček.

První světová válka rozvoj sportu přerušila a hokej se v Kolíně znovu začal probouzet až kolem roku 1929. Tehdy se především mezi mladými lidmi začaly tvořit hokejové party z různých částí města. Vznikaly skupiny z Vinařáku, Palečku, od Drožďárny, z Čerčanky a mezi studenty a učni. Neměli sice pořádnou výstroj, často ani skutečné hokejky, ale měli chuť hrát. Právě z téhle improvizace se začal rodit vztah ke sportu, který se později stal důležitou součástí kolínské sportovní identity.

Za skutečný začátek organizovaného hokeje v Kolíně se považuje sezona 1932–33, kdy vznikl hokejový odbor AFK Kolín. Jednou z nejdůležitějších osobností té doby byl Václav Mička, činovník, který kolínskému hokeji pomáhal organizačně, finančně i lidsky a byl jedním z hlavních důvodů, proč se hokej v Kolíně rozrostl. Rok 1932 se tak stal jedním z prvních pevných bodů kolínské hokejové historie a také letopočtem, od kterého se odvozují výročí organizovaného hokeje ve městě.

Brzy poté následovaly další kluby. V roce 1934 vznikl na Čerčance hokejový klub H. Č., tedy Hokej Čerčanka, který se později proměnil na HC Kolín a ve stejném období vznikl i HO Skauti Kolín.

Už od začátku provázelo celý příběh něco, co zůstalo pro Kolín typické i v dalších desetiletích: silná vazba k místu, parta, obětavost a modrobílé barvy. Hned první dresy AFK totiž byly modrobílé.

Předválečné a válečné období přineslo první velké ambice. Kolínské týmy se postupně měřily s kvalitními soupeři a několikrát se dokázaly přiblížit i k nejvyšší soutěži. V sezóně 1942–43 byl AFK Kolín od postupu do I. Ligy jen malý kousek, když se dostal až do finále II. Ligy proti SK Libeň. Další velká šance přišla po válce v sezoně 1946–47, kdy se sen o nejvyšší soutěži znovu jen těsně rozplynul.

Přestože se postup tehdy nepodařil, byly to pro kolínský hokej důležité roky. Ukázaly, že Kolín může patřit mezi výrazná hokejová místa. Síla klubu nebyla jen v jednotlivých hráčích, ale hlavně v prostředí, které se kolem hokeje v Kolíně vytvořilo.

Po válce prošel kolínský hokej složitým obdobím reorganizací. V roce 1945 se všechny hokejové odbory ve městě spojily do jednoho celku pod názvem Modrobílí. O rok později se však znovu rozdělily na HC Kolín a AFK Kolín. V roce 1948 přešel HC pod závod Tatra Kolín a AFK pod ČSD Kolín. Teprve v roce 1950 zůstal ve městě jediný hlavní hokejový klub: Spartak Tatra Kolín.

Tím začala nová etapa. Tatra navázala na předchozí tradice, ale zároveň přinesla pevnější organizační základ. Hráči, činovníci i fanoušci se postupně soustředili kolem jednoho klubu a kolínský hokej se posouval k stabilnějšímu fungování.

I tak ale padesátá léta byla obdobím práce a trpělivosti. Klub se potýkal s omezeným zázemím, náročnou údržbou ledové plochy i cestováním za tréninky. Právě tehdy ale vznikala hokejová kultura, na které se dalo stavět. Výstavba zimního stadionu s umělou ledovou plochou proto byla pro město obrovským krokem vpřed. Kolín se díky tomu dostal na širší mapu československého hokeje.

Velkým potvrzením významu kolínského stadionu bylo mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1959. Kolín se stal jedním z pořadatelských měst, a i když hostil zápasy skupiny o 7.–12. místo, pro město i klub šlo o mimořádnou prestiž. Stadion byl připraven tak, že se Kolín mohl důstojně zařadit po bok tradičnějších hokejových center.

Největším sportovním vrcholem této éry byla sezona 1961–62. Spartak Tatra Kolín vyhrál II. ligu a vybojoval historický postup do I. ligy. Na návrat hráčů z rozhodujících bojů přišly tisíce lidí a město zažilo jeden z nejsilnějších hokejových okamžiků své historie.

O to bolestivější bylo, že se klub krátce před zahájením další sezony musel účasti v I. lize vzdát. Rozhodly finanční a organizační problémy, úzký hráčský kádr i další okolnosti, které byly nad síly tehdejšího vedení. Datum 13. října 1962 se do historie kolínského hokeje zapsalo jako jeden z nejsmutnějších dnů. Přesto zůstala sezona 1961–62 symbolem toho, kam až se kolínský hokej dokázal dostat.

Další silné období přišlo v sedmdesátých letech. V sezoně 1974–75 vyhrál Kolín svou skupinu II. NHL a znovu postoupil do I. ligy. V následujícím ročníku pak překvapil kvalitními výkony a v první lize obsadil 7. místo.

Osmdesátá léta přinesla další změny v organizaci i ekonomice sportu. Hokej postupně přešel pod TJ Kolín a od roku 1984 pod TJ Tesla Kolín. Sportovně se po několika úspěšných sezónách v první lize vrátil do druhé ligy, kde ale pak musel bojovat i o záchranu a kvůli dále komplikujícím se podmínkám jednu sezónu dokonce hrál v krajské soutěži. Hned další rok se ale vrátil do druhé ligy.


Na začátku devadesátých let ale přišla další velká proměna. Po roce 1989 se měnily podmínky sportu v celé zemi a Kolín nebyl výjimkou. V sezoně 1990–91 se hokejisté přesunuli z TJ Tesla pod TJ SC Kolín a klub musel opět řešit především finance, organizaci a další směřování. Sezóna klubu nevyšla ani sportovně, skončil poslední ve skupině a měl dokonce pokračovat v krajské soutěži.

Administrativní opatření ho ale zachránili a vrátili do II. národní hokejové ligy. I v sezóně 1991/92 měl ale tým na mále a zachránil se jen o tři body.

Právě na tomto prahu se uzavírá první část našeho příběhu. S nejistotou, jak přesně bude hokej v Kolíně pokračovat a jakou bude mít identitu. A právě tady začínala nová doba.

V ní se měl zrodit symbol, který dnes ke kolínskému hokeji neodmyslitelně patří.

Kozel.

Stejný Kozel. Stejné město. Nová kapitola.

Buď u toho s námi!

Chceš nové logo vidět jako první a naživo? V pátek 12. června od 18:00 v naší partnerské restauraci Bartolomějka proběhne slavnostní odhalení loga, prezentace tvůrců loga a diskuze s vedením klubu nejen o novém logu, ale i o celkovém dění v klubu. Pro všechny zúčastněné bude připravené malé překvapení a budeš moct vyhrát třeba i nový merch. Počet míst je ale omezený, tak neváhej a co nejdřív se registruj formulářem tady.

Registrační formulář